Angrešt - pěstování angreštu

Srstka angrešt, kterému se říká také srstka obecná či meruzalka srstka (Ribes uva-crispa, Grossularia uva crispa) je lesní a zahradní keř nazývaný zkráceně jen angrešt. Keře jsou vysoké asi jeden metr, s trnitými větvemi, mají 2 až 4 cm dlouhé opadavé lístky a růžovočerveně kvetou. Kulovité plody (angrešty) jsou ochmýřené, mají v průměru do 2 cm a obsahují vždy 3 až 4 semena. Jsou vodnaté a chuťově sladké, dozrávají v červenci, kdy se jejich barva se zelené přemění na žlutou. Srstka angrešt je schopen vegetativního rozmnožování a vyskytuje se na ovocných zahradách v mírném pásmu.

Druhy angreštu

Původní odrůda je se zelenými plody a další kultivary jsou také s plody bílými, žlutými či červenými. Angrešty se dnes dají koupit ve stromkové či keřové variantě a velmi oblíbené jsou i beztrné odrůdy. Mezi dlouhodobě oblíbené odrůdy patří Zlatý fík, Česká koruna, Bílý nádherný či Zelený hruškovitý. Do popředí se v poslední době dostávají také rezistentní odrůdy Rokula a Rolonda.

Další oblíbené odrůdy angreštu

Invicta - raná odrůda pocházející z Anglie. Má středně hustou kulovitou korunu, středně velký, elipsovitý plod se slabou, žlutozelenou, slabě ojíněnou slupkou. Tato odrůda je velmi plodná a plody sladké.

Prima - středně raná odrůda se středně hustou kulovitou korunou. Plod je velký, elipsovitý, se středně silnou, žlutozelenou slupkou. Plody této odrůdy jsou bez ojínění a ochmýření, chuť mají sladkou a jsou aromatické. Plodnost je velmi vysoká a pravidelná.

Remarka - raná odrůda z Německa se středně hustou kulovitou korunou. Středně velký tmavě červený plod má slabou slupku a je slabě ojíněný. Remarka je sladkokyselé chuti a velmi aromatická. Zaručuje vysokou a pravidelnou plodnost.

Rixanta - další německá raná odrůda sladké chuti se středně hustou kulovitou korunou a středně velkými kulovitými plody. Slupka je středně silná, žlutá až žlutozelená, bez ojínění a slabě ochmýřená. Zaručena vysoká a pravidelná plodnost.

Rokula - pozdní odrůda z Německa, koruna je středně hustá a kulovitá. Plod je menší až střední, elipsovitý se slabou až středně silnou slupkou. Bobule jsou tmavě červené, středně až silně ojíněné a mají nakyslou chuť. Plodnost je vysoká a pravidelná.

Rolonda - pozdní německá odrůda se středně hustou kulovitou korunou a dlouhými tenkými výhony. Plodí menší či středně velké angrešty se středně silnou slupkou, která je tmavě červená, v plné zralosti pak až hnědofialová a má střední ojínění. Chuť je mírně nakyslá, plodnost vysoká a pravidelná.

Karmen - pozdní odrůda, koruna středně hustá, kulovitého tvaru. Velký elipsovitý plod má červenou slupku se slabým žilkováním bez chloupků. Chuť je sladší, plodnost velká a pravidelná.

Pěstování angreštu

Angrešt nevysazujeme příliš hluboko, protože by to vedlo ke vzniku velkého množství většinou slabých výhonů vyrůstajících ze země, které je nutné každý rok odstraňovat, jinak by keře příliš zhoustly. Mělké sázení také není dobré, protože část kořenů může zaschnout. I při správné hloubce výsadby vyrůstá ze země množství výhonů, které slouží k obnově keře. Angrešt vysazujeme na slunné místo, ale snáší i mírné zastínění. Nadměrná dávka přímého slunečního světla může způsobit úžeh plodů. Ideální je volné stanoviště s mírným průvanem. Angrešt nesnáší sucho, stejně tak jako zamokření. Půda musí být středně těžká a dobře zásobená živinami.

Nejvhodnější dobou pro vysazování angreštu je podzim, protože sazenice částečně zakoření a na jaře lépe využijí zimní vláhu. V prvním roce je tak možné očekávat větší přírůstky. Výsadba na jaře může trpět suchem, je tak nutná pravidelná závlaha. Stromky se vysazují ke kůlu nebo k drátěnce do sponu 3x1 metr, tak aby kůl či drátěnka procházely korunou. Výhony je třeba na jaře zkracovat na dva až tři pupeny, slabší pak jen na jeden. Z vyrostlých výhonů vybereme asi pět nejsilnějších, které budou tvořit základ koruny - ty pak ve druhém roce zkrátíme o třetinu. V následujících letech pak provedeme u všech zahušťujících výhonů předjarní řez. Hlavní zkrátíme o polovinu, postranní na dvě až čtyři očka. Tak získáme rovnoměrně vyvinuté keře bez příliš hustých korun a dočkáme se velkých plodů a pravidelné sklizně.

Angrešt a účinky na lidské zdraví

Angrešt obsahuje kyselinu citronovou, jablečnou, vinnou a šťavelovou. Má méně než 10% cukru, převážně fruktózy. Je nízkokalorický a obsahuje také vlákninu prospěšnou pro zažívací trakt. V tomto ovoci je obsaženo mnoho vitamínů, především vitamín C, E a menší množství vitamínu B. Z minerálních látek je bohaté na draslík, fosfor, karoten, vápník, hořčík, železo, zinek, mangan, fluór, biotin, měď a křemík, který pomáhá udržovat zdravé stěny buněk a pevné vazivové tkáně. Konzumací angreštu tak předcházíme cévním nemocem. Slupka angreštu je navíc bohatá na nenasycené mastné kyseliny, což prospívá srdci.