Dřín - pěstování dřínu

Dřín obecný (Cornus mas) či svída obecná je listnatý strom patřící do čeledi dřínovité, který je v České republice zákonem chráněný. Dorůstá výšky až 7 metrů, má velmi tvrdé dřevo a silný kmen, který může mít průměr až 25 cm. Kůra je tmavě hnědá a odlupuje se v tenkých plochých šupinách. Dřín má vejčité svěže zelené lesklé a listy, které jsou na rubu světlejší a chlupaté. Ještě před olistěním se objevují na stromě oboupohlavné žluté květy, květenstvím je okolík. Plodem dřínu obecného je až 30 mm velká červená a lesklá peckovice, která ukrývá podlouhlou, žlutohnědou a podélně rýhovanou pecku. Plody dřínu obecného nazývané dřínky jsou jedlé a jsou využívány jako ovoce na výrobu zavařenin, sirupů, kompotů, džemů atd.

Dřín obecný se vyskytuje v teplejších oblastech Evropy, daří se mu zejména na Balkáně a také v jihozápadní Asii – Anatolii, která se rozkládá mezi Středozemním Egejským, Marmarským a Černým mořem. Tato stará kulturní rostlina je teplomilná a suchomilná, divoce roste na kamenitých, mělkých a vysychavých půdách. V České republice se vyskytuje pouze ve dvou oblastech – severozápadních Čechách (Český kras, České středohoří a Dolní Povltaví) a na jižní Moravě.

Druhy dřínu

Dřínů existuje několik druhů a kultivarů, ne všechny se však pěstují pro ovoce. Některé dříny jsou pěstovány jakožto okrasné dřeviny, jiné jako léčivé byliny. Jednotlivé odrůdy dřínu se od sebe liší zejména tvarem, velikostí a zbarvením plodů, dále zbarvením listů, velikostí rostliny a hustotou větví.

Okrasné druhy

- svída bílá (Cornus alba) a svída krvavá (Cornus sanguinea)
- svída výběžkatá (Cornus sericea) – Flaviramea
- dřín japonský (Cornus kousa)
- dřín švédský (Cornus suecica)

Ovocné druhy

Pro konzumaci ovocných plodů je však určen pouze dřín obecný. Mezi oblíbené ovocné kultivary s velkými plody patří například Jolico, Pioneer a Macrocarpa. Kultivar Xanthocarpa má žluté plody. Osvědčené jsou také dvě slovenské odrůdy – Titus a Děvín.

Pěstování dřínu

Aby se dřínu obecnému na zahradě dařilo, vyžaduje lehkou, teplou, neutrální nebo zásaditou půdu. Semena určená pro výsev je možno sbírat až do listopadu. Abychom je mohli hned vysít, je třeba je očistit od dužiny a lehce přesušit. Pokud bychom nechali osivo přeschnout, potřebovalo by pak 18 měsíční stratifikaci (naklíčení). Kultivary dřínu se očkují na podnož stejného druhu.

Dřín je odolný proti mrazu, bez problému se mu tak daří do výšky 600 m. n. m. Ve vyšších polohách je nutné keř pěstovat na chráněných místech. Dřín má poměrně vysoké nároky na světlo, dobře plodí zejména na slunečném stanovišti. Rostlina má bohatý kořenový systém a je vysoce odolná proti chorobám a škůdcům. Žluté květy dřínu obecného vykvétají často již koncem února na bezlistých větvích. Plody se sbírají koncem srpna i později, jakmile dosáhnou plné vybarvenosti a jsou dostatečně tvrdé. Nejlepším způsobem, jak dřínky sklízet, je jejich setřásání na plachtu prostřenou na zemi.

Dřín a účinky na lidské zdraví

Dřínky mají natrpklou sladkokyselou chuť a obsahují velké množství vitamínu C. Dále jsou bohaté na kyselinu vinnou a jablečnou, pektiny, třísloviny, draslík, vápník, hořčík a provitamin A. Plody se často suší a jsou užívány se ve formě drceného prášku nebo se z nich připravuje odvar. Výborná je dřínová marmeláda a oblíbená je také pálenka z dřínu. Ten tlumí některé typy závratí, dokáže zbavit člověka hučení v uších, léčí nedoslýchavost, ochablost v bederní oblasti a v kolenou a chorobné pocení. Dřín je údajně vhodný také na příliš hojné močení a některé formy močové inkontinence. Nesmí se však užívat při vysokých horečkách, průjmech a při problémech s močením. Plody dřínu jsou také vhodné pro celkové posílení imunitního systému i při rekonvalescenci po chřipkách.